Co že je za slovní druh slovo Tu?

Slovo „tu“ je v českém jazyce zajímavým a poměrně frekventovaným výrazem, který může v závislosti na kontextu plnit různé gramatické funkce. Primárně se však jedná o jeden konkrétní slovní druh, s jednou důležitou výjimkou.

Jaký slovní druh je slovo „tu“?

Slovo „tu“ je v převážné většině případů příslovce místa. Označuje místo, kde se něco nachází, nebo směr k tomuto místu. Je to neohebný slovní druh, což znamená, že se neskloňuje ani nečasuje.

Adverbium (Příslovce místa)

Jako příslovce místa slovo „tu“ odpovídá na otázku „Kde?“ nebo „Kam?“. Vyjadřuje přítomnost nebo polohu v blízkosti mluvčího nebo v kontextu dané situace.

Charakteristika příslovce „tu“:

• Slovní druh: Příslovce (místa)


• Ohebnost: Neohebné (neskloňuje se, nečasuje se)


• Rod: Nelze určit (příslovce nemají rod)


• Vzor: Nelze určit (příslovce nemají vzory)

Zájmeno ukazovací (výjimečný případ)

Existuje však i druhý, méně častý, ale v některých kontextech důležitý případ, kdy slovo „tu“ není příslovce, ale tvar zájmena ukazovacího „ta“ (od zájmena „ten, ta, to“). Konkrétně se jedná o akuzativ (4. pád) jednotného čísla ženského rodu.

Charakteristika zájmena „tu“:

• Slovní druh: Zájmeno ukazovací (od „ta“)


• Ohebnost: Ohybný (skloňuje se jako zájmeno „ta“)


• Rod: Ženský


• Vzor: Skloňuje se podle vzoru „ta“ (ženský rod)


• Tvar: 4. pád jednotného čísla ženského rodu (akuzativ)

Příklad: „Vidím tu ženu.“ (Místo „tu“ by zde bylo možné použít „tuto“ nebo „onen“). V moderní češtině se v této funkci častěji používá „tuto“ nebo se zájmeno „ta“ skloňuje v plném tvaru „tu“ pouze ve specifických, často ustálených spojeních nebo v dialektech.

Skloňování, časování a jiné tvary

Jak již bylo zmíněno, jako příslovce místa je slovo „tu“ neohebné. To znamená, že se neskloňuje (nemá pády) ani nečasuje (nemá osoby, čísla, časy atd.). Vždy zůstává ve stejném tvaru „tu“.

Pokud se však jedná o zájmeno ukazovací „tu“ (ženský rod, 4. pád), pak je součástí skloňování zájmena „ta“:

• 1. pád: ta (žena)


• 2. pád: té (ženy)


• 3. pád: té (ženě)


• 4. pád: tu (ženu)


• 5. pád: – (ženo) – voláme na ni


• 6. pád: té (ženě)


• 7. pád: tou (ženou)

Synonyma ke slovu „tu“

Synonyma se liší v závislosti na tom, zda „tu“ používáme jako příslovce nebo zájmeno.

Synonyma pro „tu“ (příslovce místa):

• zde (formálnější, knižnější)


• tady (velmi běžné, hovorové)


• sem (vyjadřuje směr, zatímco „tu“ spíše polohu; např. „Pojď sem!“ vs. „Jsem tu.“ – ale často zaměnitelné v hovorové řeči pro zdůraznění směru)


• na tomto místě (opisné)

Synonyma pro „tu“ (zájmeno ukazovací, 4. pád ž. r.):

• tuto (častější v moderní češtině, zdůrazňující)


• onu (knižnější, vzdálenější)

Příklady použití slova „tu“ ve větách

„Tu“ jako příslovce místa:

„Jsem tu a čekám na tebe.“

„Pojď tu, je tu volné místo.“

„Máš tu svůj kabát, nezapomeň na něj.“

„Knihovna je hned tu za rohem.“

„Kdybych byl tu dřív, mohl jsem ti pomoci.“

„Tu máš, co jsi chtěl!“ (Ve smyslu „Tady máš…“)

„Tu noc se mi zdál zvláštní sen.“ (Zde „tu“ označuje konkrétní časový okamžik, který je lokalizován jako „tady a teď“ v čase, a funguje jako příslovečné určení času.)

„Tu“ jako zájmeno ukazovací (4. pád ž. r.):

„Viděl jsi tu ženu, co šla kolem?“ (Místo „tu“ by šlo říci „tuto ženu“)

„Koupil jsem si tu knihu, o které jsi mluvil.“ (Místo „tu“ by šlo říci „tuto knihu“)

„Znáš tu píseň?“ (Místo „tu“ by šlo říci „tuto píseň“)

Význam slova a slovní spojení

Hlavní význam slova „tu“ jako příslovce je označení místní přítomnosti nebo blízkosti. Je opakem slova „tam“.

Ve slovních spojeních se často používá pro zdůraznění:

• „Tu a tam“ – občas, někde tam, někde onde.


• „Tu je“ / „Tu jsou“ – pro uvedení něčeho nebo někoho.


• „Být tu pro někoho“ – být někomu k dispozici, pomáhat mu.


• „Zůstat tu“ – setrvat na daném místě.

Význam „tu“ jako zájmena ukazovacího je ukázat na konkrétní, již zmíněnou nebo zřejmou ženskou osobu či věc. Je to zkratka pro „tuto“ nebo „kterou“ v jistém kontextu.

Zajímavosti o slovu „tu“

• Slovo „tu“ má indoevropské kořeny a je příbuzné s podobnými výrazy v mnoha slovanských jazycích (např. polské „tu“, slovenské „tu“). Pochází z praslovanského *t (ten) a *tda (tam).


• Jeho krátký a jednoduchý tvar přispívá k jeho vysoké frekvenci v hovorové řeči.


• V češtině existuje celá řada příslovcí začínajících na „t-“, která vyjadřují různé okolnosti: „tu“ (místo), „tam“ (místo), „tady“ (místo), „tudy“ (směr), „tehdy“ (čas), „tak“ (způsob), „tolik“ (množství). Tato slova tvoří souvislou řadu ukazovacích příslovcí.


• Záměna příslovce „tu“ za zájmeno „tu“ (nebo naopak) se v hovorové řeči obvykle bez problémů chápe, ale v písemném projevu je vhodné rozlišovat.

Překlady slova „tu“ do jiných jazyků

Překlady pro „tu“ jako příslovce místa („here“):

• Slovenština: tu


• Angličtina: here


• Němčina: hier


• Španělština: aquí


• Francouzština: ici


• Italština: qui, qua


• Polština: tu


• Ruština: (zdes), (tut)


• Chorvatština: tu


• Maďarština: itt

Překlady pro „tu“ jako zájmeno ukazovací (ž. r. 4. pád, „that/this“):

• Slovenština: tú (např. „tú ženu“)


• Angličtina: that (woman), this (book)


• Němčina: die (Frau), diese (Frau)


• Španělština: esa (mujer), esta (mujer)


• Francouzština: cette (femme)


• Italština: quella (donna), questa (donna)


• Polština: tę (kobietę)


• Ruština: (tu – )

Julius Fučík?
Omalovánka k tisku Genesis 12:10-20 2
Co je Evolucionismus?
LILO
fs

Slovo „tu“ je v českém jazyce zajímavým a poměrně frekventovaným výrazem, který může v závislosti na kontextu plnit různé gramatické funkce. Primárně se však jedná o jeden konkrétní slovní druh, s jednou důležitou výjimkou.

Jaký slovní druh je slovo „tu“?

Slovo „tu“ je v převážné většině případů příslovce místa. Označuje místo, kde se něco nachází, nebo směr k tomuto místu. Je to neohebný slovní druh, což znamená, že se neskloňuje ani nečasuje.

Adverbium (Příslovce místa)

Jako příslovce místa slovo „tu“ odpovídá na otázku „Kde?“ nebo „Kam?“. Vyjadřuje přítomnost nebo polohu v blízkosti mluvčího nebo v kontextu dané situace.

Charakteristika příslovce „tu“:

• Slovní druh: Příslovce (místa)


• Ohebnost: Neohebné (neskloňuje se, nečasuje se)


• Rod: Nelze určit (příslovce nemají rod)


• Vzor: Nelze určit (příslovce nemají vzory)

Zájmeno ukazovací (výjimečný případ)

Existuje však i druhý, méně častý, ale v některých kontextech důležitý případ, kdy slovo „tu“ není příslovce, ale tvar zájmena ukazovacího „ta“ (od zájmena „ten, ta, to“). Konkrétně se jedná o akuzativ (4. pád) jednotného čísla ženského rodu.

Charakteristika zájmena „tu“:

• Slovní druh: Zájmeno ukazovací (od „ta“)


• Ohebnost: Ohybný (skloňuje se jako zájmeno „ta“)


• Rod: Ženský


• Vzor: Skloňuje se podle vzoru „ta“ (ženský rod)


• Tvar: 4. pád jednotného čísla ženského rodu (akuzativ)

Příklad: „Vidím tu ženu.“ (Místo „tu“ by zde bylo možné použít „tuto“ nebo „onen“). V moderní češtině se v této funkci častěji používá „tuto“ nebo se zájmeno „ta“ skloňuje v plném tvaru „tu“ pouze ve specifických, často ustálených spojeních nebo v dialektech.

Skloňování, časování a jiné tvary

Jak již bylo zmíněno, jako příslovce místa je slovo „tu“ neohebné. To znamená, že se neskloňuje (nemá pády) ani nečasuje (nemá osoby, čísla, časy atd.). Vždy zůstává ve stejném tvaru „tu“.

Pokud se však jedná o zájmeno ukazovací „tu“ (ženský rod, 4. pád), pak je součástí skloňování zájmena „ta“:

• 1. pád: ta (žena)


• 2. pád: té (ženy)


• 3. pád: té (ženě)


• 4. pád: tu (ženu)


• 5. pád: – (ženo) – voláme na ni


• 6. pád: té (ženě)


• 7. pád: tou (ženou)

Synonyma ke slovu „tu“

Synonyma se liší v závislosti na tom, zda „tu“ používáme jako příslovce nebo zájmeno.

Synonyma pro „tu“ (příslovce místa):

• zde (formálnější, knižnější)


• tady (velmi běžné, hovorové)


• sem (vyjadřuje směr, zatímco „tu“ spíše polohu; např. „Pojď sem!“ vs. „Jsem tu.“ – ale často zaměnitelné v hovorové řeči pro zdůraznění směru)


• na tomto místě (opisné)

Synonyma pro „tu“ (zájmeno ukazovací, 4. pád ž. r.):

• tuto (častější v moderní češtině, zdůrazňující)


• onu (knižnější, vzdálenější)

Příklady použití slova „tu“ ve větách

„Tu“ jako příslovce místa:

„Jsem tu a čekám na tebe.“

„Pojď tu, je tu volné místo.“

„Máš tu svůj kabát, nezapomeň na něj.“

„Knihovna je hned tu za rohem.“

„Kdybych byl tu dřív, mohl jsem ti pomoci.“

„Tu máš, co jsi chtěl!“ (Ve smyslu „Tady máš…“)

„Tu noc se mi zdál zvláštní sen.“ (Zde „tu“ označuje konkrétní časový okamžik, který je lokalizován jako „tady a teď“ v čase, a funguje jako příslovečné určení času.)

„Tu“ jako zájmeno ukazovací (4. pád ž. r.):

„Viděl jsi tu ženu, co šla kolem?“ (Místo „tu“ by šlo říci „tuto ženu“)

„Koupil jsem si tu knihu, o které jsi mluvil.“ (Místo „tu“ by šlo říci „tuto knihu“)

„Znáš tu píseň?“ (Místo „tu“ by šlo říci „tuto píseň“)

Význam slova a slovní spojení

Hlavní význam slova „tu“ jako příslovce je označení místní přítomnosti nebo blízkosti. Je opakem slova „tam“.

Ve slovních spojeních se často používá pro zdůraznění:

• „Tu a tam“ – občas, někde tam, někde onde.


• „Tu je“ / „Tu jsou“ – pro uvedení něčeho nebo někoho.


• „Být tu pro někoho“ – být někomu k dispozici, pomáhat mu.


• „Zůstat tu“ – setrvat na daném místě.

Význam „tu“ jako zájmena ukazovacího je ukázat na konkrétní, již zmíněnou nebo zřejmou ženskou osobu či věc. Je to zkratka pro „tuto“ nebo „kterou“ v jistém kontextu.

Zajímavosti o slovu „tu“

• Slovo „tu“ má indoevropské kořeny a je příbuzné s podobnými výrazy v mnoha slovanských jazycích (např. polské „tu“, slovenské „tu“). Pochází z praslovanského *t (ten) a *tda (tam).


• Jeho krátký a jednoduchý tvar přispívá k jeho vysoké frekvenci v hovorové řeči.


• V češtině existuje celá řada příslovcí začínajících na „t-“, která vyjadřují různé okolnosti: „tu“ (místo), „tam“ (místo), „tady“ (místo), „tudy“ (směr), „tehdy“ (čas), „tak“ (způsob), „tolik“ (množství). Tato slova tvoří souvislou řadu ukazovacích příslovcí.


• Záměna příslovce „tu“ za zájmeno „tu“ (nebo naopak) se v hovorové řeči obvykle bez problémů chápe, ale v písemném projevu je vhodné rozlišovat.

Překlady slova „tu“ do jiných jazyků

Překlady pro „tu“ jako příslovce místa („here“):

• Slovenština: tu


• Angličtina: here


• Němčina: hier


• Španělština: aquí


• Francouzština: ici


• Italština: qui, qua


• Polština: tu


• Ruština: (zdes), (tut)


• Chorvatština: tu


• Maďarština: itt

Překlady pro „tu“ jako zájmeno ukazovací (ž. r. 4. pád, „that/this“):

• Slovenština: tú (např. „tú ženu“)


• Angličtina: that (woman), this (book)


• Němčina: die (Frau), diese (Frau)


• Španělština: esa (mujer), esta (mujer)


• Francouzština: cette (femme)


• Italština: quella (donna), questa (donna)


• Polština: tę (kobietę)


• Ruština: (tu – )

NA
Za
ff
Zablýsklo
Kdo je Lovec?
žádný
Co je Moka káva?
Zaplaťpánbůh
Co je Tequila?
Zase

(build:2460318786)