Co že je za slovní druh slovo Po?

Slovo „po“ je v českém jazyce jedním z nejčastěji používaných a zároveň sémanticky bohatých slov. Jeho zdánlivá jednoduchost skrývá širokou škálu významů a funkcí, které jsou klíčové pro správné porozumění a vyjádření v češtině.

Slovní druh „po“

Slovo „po“ patří mezi neohebné slovní druhy a je klasifikováno jako předložka. Předložky jsou slova, která stojí před podstatnými jmény, zájmeny nebo číslovkami a vyjadřují vztahy mezi slovy ve větě, například časové, místní, způsobové nebo účelové. Samy o sobě se neskloňují ani nečasují, ale určují pád jména, které po nich následuje.

Předložka (Preposition)

Jako předložka „po“ nemá rod, číslo ani vzor. Její gramatická funkce spočívá ve spojování slov a určování pádu substantiva či zájmena, které následuje. V češtině se „po“ váže s několika pády, což je pro ni typické a činí ji velmi flexibilní.

Skloňování a časování

Jak již bylo zmíněno, slovo „po“ jako předložka se neskloňuje ani nečasuje. Namísto toho vládne pádům, což znamená, že určuje pád podstatného jména, zájmena nebo číslovky, které po ní následují. V češtině se „po“ může vázat se třetím (dativ), čtvrtým (akuzativ), šestým (lokál) a výjimečně i sedmým (instrumentál) pádem.

Vláda pádů

Podívejme se na konkrétní příklady, jak „po“ ovlivňuje pády a jaké významy v daných spojeních nese:

„Po“ s 3. pádem (dativ)

Toto je jeden z nejčastějších pádů, se kterými se „po“ pojí. Vyjadřuje především časovou následnost nebo směr:

• Časová následnost: „Uvidíme se po obědě.“ (Kdy? – po obědě)


• Časová následnost (delší období): „Po mnoha letech se vrátila domů.“


• Účel, směr (něco hledat, jít pro něco): „Jdu po poštu.“ (jít pro poštu) – zde je to hovorové, spisovněji by bylo „jdu na poštu“ nebo „jdu pro poštu“. Nicméně „jít po někoho“ (jít pro někoho) je běžné.


• Touha, pátrání: „Touží po klidu.“ „Pátrám po staré knize.“


• Distribuční význam: „Rozdělili se po dvou.“ (Kolik? – po dvou) „Dostali po jednom jablku.“

„Po“ se 4. pádem (akuzativ)

Použití „po“ se 4. pádem je méně časté a často má archaický nebo specifický význam, často spojený s pohybem a dosažením cíle:

• Pohyb s cílem: „Poslal jsem ho po vodu.“ (Poslal jsem ho, aby přinesl vodu.)


• Pohyb do určitého místa (zastaralé, básnické): „Jít po les.“ (dnes spíše „jít do lesa“)

„Po“ s 6. pádem (lokál)

Tento pád se používá pro vyjádření místa, povrchu nebo stavu:

• Místní (na povrchu, podél): „Chodil po pokoji.“ „Jel po dálnici.“ „Rozlila se voda po celé podlaze.“


• Opakování v čase: „Den po dni se nic nezměnilo.“ „Rok po roce ubíhal čas.“


• Stav, postižení: „Byl po krk v problémech.“

„Po“ se 7. pádem (instrumentál)

Použití „po“ se 7. pádem je v moderní češtině velmi vzácné, téměř archaické, a obvykle se vyskytuje ve specifických spojeních:

• Směr, orientace: „Jeli po větru.“ (Směrem po větru, po směru větru.)

Synonyma a podobné výrazy

Pro předložky je obtížné najít přímá synonyma, protože jejich funkce je především gramatická a vztahová. Nicméně v některých kontextech lze význam „po“ nahradit jinými konstrukcemi nebo předložkami, které vyjadřují podobný smysl:

• Časová následnost: Místo „po obědě“ můžeme říci „následně po obědě“, „potom, co se najedl“. Předložka „za“ může vyjadřovat časový úsek (např. „za hodinu“ – po uplynutí hodiny).


• Místní (podél): „Jít po ulici“ je podobné jako „jít podél ulice“.


• Distribuční: „Po jednom“ lze nahradit „každý jeden“, „jeden každý“.


• Účelové: „Jít po někoho“ je podobné „jít pro někoho“. „Toužit po něčem“ může být „přát si něco“.

Význam a použití ve slovních spojeních

„Po“ je předložka s vysokou mírou polysemie, tedy mnohovýznamovosti. Její konkrétní smysl se odvíjí od pádu, který řídí, a od kontextu věty.

• Časový význam: Vyjadřuje následnost.
  
  
  
  • „Po večeři si přečtu knihu.“ (Po skončení večeře)
  
  
  • „Den po dni se zlepšoval.“ (Každý následující den)
  
  
  
  


• Místní význam: Vyjadřuje pohyb na povrchu, podél něčeho nebo rozprostření.
  
  
  
  • „Dítě chodilo po bytě.“ (Na povrchu bytu)
  
  
  • „Jeli jsme po dálnici.“ (Podél dálnice)
  
  
  • „Voda se rozlila po celé kuchyni.“ (Rozprostření)
  
  
  
  


• Distribuční význam: Označuje rozdělení nebo množství.
  
  
  
  • „Dostali po sto korunách.“ (Každý sto korun)
  
  
  • „Přicházeli po jednom.“ (Jednotlivě)
  
  
  
  


• Účelový / směrový význam: Vyjadřuje cíl nebo snahu něco získat.
  
  
  
  • „Šel po vodu.“ (Jít, aby přinesl vodu)
  
  
  • „Pátrali po ztraceném psovi.“ (Hledali ho)
  
  
  • „Touží po štěstí.“ (Přát si štěstí)
  
  
  
  


• Stavový / následný význam: Popisuje stav po nějaké události nebo dědictví vlastností.
  
  
  
  • „Je celý po otci.“ (Podobá se otci)
  
  
  • „Byl po operaci slabý.“ (Stav po operaci)
  
  
  
  

Zajímavosti o slově „po“

Slovo „po“ má hluboké kořeny v praslovanštině (*po-), a je příbuzné s latinským „post“ (po, za) nebo řeckým „apo“ (od, z). Tato etymologická souvislost ukazuje na jeho starobylost a základní význam pro vyjádření prostorových a časových vztahů.

Je zajímavé, že kromě samostatné předložky „po“ existuje v češtině i velmi produktivní předpona „po-“, která se připojuje ke slovesům a mění jejich význam. Ačkoli mají společný původ a často i sémantické souvislosti, je důležité je rozlišovat. Předpona „po-“ může například vyjadřovat:

• Dokonavost: „číst“ „počíst“ (na chvíli)


• Rozložení: „házet“ „poházet“ (rozmístit po ploše)


• Krátkodobost: „spát“ „pospat“ (spát chvíli)

Tato dvojí role – jako samostatná předložka a jako předpona – činí „po“ jedním z nejvšestrannějších a nejčastěji se vyskytujících morfémů v českém jazyce.

Překlady slova „po“ do jiných jazyků

Vzhledem k mnohovýznamovosti „po“ se jeho překlad do jiných jazyků často liší v závislosti na kontextu. Zde jsou některé příklady:

• Slovenština: „po“ (významy jsou velmi podobné)


• Angličtina:
  
  
  
  • časové: „after“ (po obědě – after lunch)
  
  
  • místní (na povrchu): „on“ (po stole – on the table)
  
  
  • místní (podél): „along“ (po ulici – along the street)
  
  
  • účelové: „for“ (jít po vodu – go for water)
  
  
  • distribuční: „by“, „per“ (po dvou – by twos, po kuse – per piece)
  
  
  
  


• Němčina:
  
  
  
  • časové: „nach“ (po obědě – nach dem Mittagessen)
  
  
  • místní (na povrchu): „auf“ (po stole – auf dem Tisch)
  
  
  • místní (podél): „entlang“ (po ulici – die Straße entlang)
  
  
  • účelové: „nach“ (pátrat po něčem – nach etwas suchen)
  
  
  
  


• Španělština:
  
  
  
  • časové: „después de“ (po obědě – después de la comida)
  
  
  • místní (na povrchu): „por“, „en“ (po pokoji – por la habitación)
  
  
  • místní (podél): „a lo largo de“ (po ulici – a lo largo de la calle)
  
  
  • účelové: „por“ (jít po vodu – ir por agua)
  
  
  
  


• Francouzština:
  
  
  
  • časové: „aprs“ (po obědě – aprs le déjeuner)
  
  
  • místní (na povrchu): „sur“ (po stole – sur la table)
  
  
  • místní (podél): „le long de“ (po ulici – le long de la rue)
  
  
  • účelové: „pour“ (jít po vodu – aller chercher de leau)
  
  
  
  


• Italština:
  
  
  
  • časové: „dopo“ (po obědě – dopo pranzo)
  
  
  • místní (na povrchu): „su“ (po stole – sul tavolo)
  
  
  • místní (podél): „lungo“ (po ulici – lungo la strada)
  
  
  • účelové: „per“ (jít po vodu – andare per lacqua)
  
  
  
  


• Polština: „po“ (významy jsou velmi podobné)


• Ruština: „“ (po) (významy jsou velmi podobné)

Afirmace
Renta
Pittsburgh Penguins (tým NHL)
LBK
Římský kmín
Omalovánka k tisku Afričanka
Životopis Barbora Vyskočilová?

Slovo „po“ je v českém jazyce jedním z nejčastěji používaných a zároveň sémanticky bohatých slov. Jeho zdánlivá jednoduchost skrývá širokou škálu významů a funkcí, které jsou klíčové pro správné porozumění a vyjádření v češtině.

Slovní druh „po“

Slovo „po“ patří mezi neohebné slovní druhy a je klasifikováno jako předložka. Předložky jsou slova, která stojí před podstatnými jmény, zájmeny nebo číslovkami a vyjadřují vztahy mezi slovy ve větě, například časové, místní, způsobové nebo účelové. Samy o sobě se neskloňují ani nečasují, ale určují pád jména, které po nich následuje.

Předložka (Preposition)

Jako předložka „po“ nemá rod, číslo ani vzor. Její gramatická funkce spočívá ve spojování slov a určování pádu substantiva či zájmena, které následuje. V češtině se „po“ váže s několika pády, což je pro ni typické a činí ji velmi flexibilní.

Skloňování a časování

Jak již bylo zmíněno, slovo „po“ jako předložka se neskloňuje ani nečasuje. Namísto toho vládne pádům, což znamená, že určuje pád podstatného jména, zájmena nebo číslovky, které po ní následují. V češtině se „po“ může vázat se třetím (dativ), čtvrtým (akuzativ), šestým (lokál) a výjimečně i sedmým (instrumentál) pádem.

Vláda pádů

Podívejme se na konkrétní příklady, jak „po“ ovlivňuje pády a jaké významy v daných spojeních nese:

„Po“ s 3. pádem (dativ)

Toto je jeden z nejčastějších pádů, se kterými se „po“ pojí. Vyjadřuje především časovou následnost nebo směr:

• Časová následnost: „Uvidíme se po obědě.“ (Kdy? – po obědě)


• Časová následnost (delší období): „Po mnoha letech se vrátila domů.“


• Účel, směr (něco hledat, jít pro něco): „Jdu po poštu.“ (jít pro poštu) – zde je to hovorové, spisovněji by bylo „jdu na poštu“ nebo „jdu pro poštu“. Nicméně „jít po někoho“ (jít pro někoho) je běžné.


• Touha, pátrání: „Touží po klidu.“ „Pátrám po staré knize.“


• Distribuční význam: „Rozdělili se po dvou.“ (Kolik? – po dvou) „Dostali po jednom jablku.“

„Po“ se 4. pádem (akuzativ)

Použití „po“ se 4. pádem je méně časté a často má archaický nebo specifický význam, často spojený s pohybem a dosažením cíle:

• Pohyb s cílem: „Poslal jsem ho po vodu.“ (Poslal jsem ho, aby přinesl vodu.)


• Pohyb do určitého místa (zastaralé, básnické): „Jít po les.“ (dnes spíše „jít do lesa“)

„Po“ s 6. pádem (lokál)

Tento pád se používá pro vyjádření místa, povrchu nebo stavu:

• Místní (na povrchu, podél): „Chodil po pokoji.“ „Jel po dálnici.“ „Rozlila se voda po celé podlaze.“


• Opakování v čase: „Den po dni se nic nezměnilo.“ „Rok po roce ubíhal čas.“


• Stav, postižení: „Byl po krk v problémech.“

„Po“ se 7. pádem (instrumentál)

Použití „po“ se 7. pádem je v moderní češtině velmi vzácné, téměř archaické, a obvykle se vyskytuje ve specifických spojeních:

• Směr, orientace: „Jeli po větru.“ (Směrem po větru, po směru větru.)

Synonyma a podobné výrazy

Pro předložky je obtížné najít přímá synonyma, protože jejich funkce je především gramatická a vztahová. Nicméně v některých kontextech lze význam „po“ nahradit jinými konstrukcemi nebo předložkami, které vyjadřují podobný smysl:

• Časová následnost: Místo „po obědě“ můžeme říci „následně po obědě“, „potom, co se najedl“. Předložka „za“ může vyjadřovat časový úsek (např. „za hodinu“ – po uplynutí hodiny).


• Místní (podél): „Jít po ulici“ je podobné jako „jít podél ulice“.


• Distribuční: „Po jednom“ lze nahradit „každý jeden“, „jeden každý“.


• Účelové: „Jít po někoho“ je podobné „jít pro někoho“. „Toužit po něčem“ může být „přát si něco“.

Význam a použití ve slovních spojeních

„Po“ je předložka s vysokou mírou polysemie, tedy mnohovýznamovosti. Její konkrétní smysl se odvíjí od pádu, který řídí, a od kontextu věty.

• Časový význam: Vyjadřuje následnost.
  
  
  
  • „Po večeři si přečtu knihu.“ (Po skončení večeře)
  
  
  • „Den po dni se zlepšoval.“ (Každý následující den)
  
  
  
  


• Místní význam: Vyjadřuje pohyb na povrchu, podél něčeho nebo rozprostření.
  
  
  
  • „Dítě chodilo po bytě.“ (Na povrchu bytu)
  
  
  • „Jeli jsme po dálnici.“ (Podél dálnice)
  
  
  • „Voda se rozlila po celé kuchyni.“ (Rozprostření)
  
  
  
  


• Distribuční význam: Označuje rozdělení nebo množství.
  
  
  
  • „Dostali po sto korunách.“ (Každý sto korun)
  
  
  • „Přicházeli po jednom.“ (Jednotlivě)
  
  
  
  


• Účelový / směrový význam: Vyjadřuje cíl nebo snahu něco získat.
  
  
  
  • „Šel po vodu.“ (Jít, aby přinesl vodu)
  
  
  • „Pátrali po ztraceném psovi.“ (Hledali ho)
  
  
  • „Touží po štěstí.“ (Přát si štěstí)
  
  
  
  


• Stavový / následný význam: Popisuje stav po nějaké události nebo dědictví vlastností.
  
  
  
  • „Je celý po otci.“ (Podobá se otci)
  
  
  • „Byl po operaci slabý.“ (Stav po operaci)
  
  
  
  

Zajímavosti o slově „po“

Slovo „po“ má hluboké kořeny v praslovanštině (*po-), a je příbuzné s latinským „post“ (po, za) nebo řeckým „apo“ (od, z). Tato etymologická souvislost ukazuje na jeho starobylost a základní význam pro vyjádření prostorových a časových vztahů.

Je zajímavé, že kromě samostatné předložky „po“ existuje v češtině i velmi produktivní předpona „po-“, která se připojuje ke slovesům a mění jejich význam. Ačkoli mají společný původ a často i sémantické souvislosti, je důležité je rozlišovat. Předpona „po-“ může například vyjadřovat:

• Dokonavost: „číst“ „počíst“ (na chvíli)


• Rozložení: „házet“ „poházet“ (rozmístit po ploše)


• Krátkodobost: „spát“ „pospat“ (spát chvíli)

Tato dvojí role – jako samostatná předložka a jako předpona – činí „po“ jedním z nejvšestrannějších a nejčastěji se vyskytujících morfémů v českém jazyce.

Překlady slova „po“ do jiných jazyků

Vzhledem k mnohovýznamovosti „po“ se jeho překlad do jiných jazyků často liší v závislosti na kontextu. Zde jsou některé příklady:

• Slovenština: „po“ (významy jsou velmi podobné)


• Angličtina:
  
  
  
  • časové: „after“ (po obědě – after lunch)
  
  
  • místní (na povrchu): „on“ (po stole – on the table)
  
  
  • místní (podél): „along“ (po ulici – along the street)
  
  
  • účelové: „for“ (jít po vodu – go for water)
  
  
  • distribuční: „by“, „per“ (po dvou – by twos, po kuse – per piece)
  
  
  
  


• Němčina:
  
  
  
  • časové: „nach“ (po obědě – nach dem Mittagessen)
  
  
  • místní (na povrchu): „auf“ (po stole – auf dem Tisch)
  
  
  • místní (podél): „entlang“ (po ulici – die Straße entlang)
  
  
  • účelové: „nach“ (pátrat po něčem – nach etwas suchen)
  
  
  
  


• Španělština:
  
  
  
  • časové: „después de“ (po obědě – después de la comida)
  
  
  • místní (na povrchu): „por“, „en“ (po pokoji – por la habitación)
  
  
  • místní (podél): „a lo largo de“ (po ulici – a lo largo de la calle)
  
  
  • účelové: „por“ (jít po vodu – ir por agua)
  
  
  
  


• Francouzština:
  
  
  
  • časové: „aprs“ (po obědě – aprs le déjeuner)
  
  
  • místní (na povrchu): „sur“ (po stole – sur la table)
  
  
  • místní (podél): „le long de“ (po ulici – le long de la rue)
  
  
  • účelové: „pour“ (jít po vodu – aller chercher de leau)
  
  
  
  


• Italština:
  
  
  
  • časové: „dopo“ (po obědě – dopo pranzo)
  
  
  • místní (na povrchu): „su“ (po stole – sul tavolo)
  
  
  • místní (podél): „lungo“ (po ulici – lungo la strada)
  
  
  • účelové: „per“ (jít po vodu – andare per lacqua)
  
  
  
  


• Polština: „po“ (významy jsou velmi podobné)


• Ruština: „“ (po) (významy jsou velmi podobné)

Manometr
Takový
Garam másala
Taky
Omalovánka k vytištění Ježíš Kristus
Takže
Omalovánka k tisku Kohout
Tam
f
Tedy