Co že je za slovní druh slovo Oba?

V českém jazyce se slovo „oba“ řadí mezi zajímavé a specifické slovní druhy. Jeho použití je pevně spjato s vyjádřením duality, tedy přítomnosti dvou entit, které jsou v kontextu důležité.

Jaký slovní druh je slovo „oba“?

Slovo „oba“ je číslovka neurčitá, konkrétně číslovka druhu (či též číslovka zájmenná). Vyjadřuje počet dvou osob nebo věcí a zároveň odkazuje na obě tyto entity jako na celek. Je to jedna z mála číslovek, která se skloňuje podle rodu.

Rod a skloňování

Číslovka „oba“ se skloňuje a mění svůj tvar v závislosti na rodu podstatného jména, které určuje. Rozlišujeme tři základní tvary pro jednotlivé rody v 1. pádě:

• Pro rod mužský (životný i neživotný): „oba“ (např. „oba muži“, „oba stromy“)


• Pro rod ženský: „obě“ (např. „obě ženy“, „obě knihy“)


• Pro rod střední: „obě“ (např. „obě města“, „obě děti“)

Skloňování této číslovky je poměrně specifické a neřídí se zcela běžnými vzory podstatných jmen ani přídavných jmen. Zde je přehled skloňování pro všechny rody:

Skloňování číslovky „oba“ / „obě“

Rod mužský (životný i neživotný) – „oba“

• 1. pád (kdo, co): oba (muži, stromy)


• 2. pád (bez koho, čeho): obou (mužů, stromů)


• 3. pád (komu, čemu): oběma (mužům, stromům)


• 4. pád (koho, co): oba (muže, stromy)


• 5. pád (oslovujeme): obou (muži, stromy – v praxi se v 5. pádě moc nepoužívá)


• 6. pád (o kom, o čem): obou (mužích, stromech)


• 7. pád (s kým, čím): oběma (muži, stromy)

Rod ženský – „obě“

• 1. pád (kdo, co): obě (ženy, knihy)


• 2. pád (bez koho, čeho): obou (žen, knih)


• 3. pád (komu, čemu): oběma (ženám, knihám)


• 4. pád (koho, co): obě (ženy, knihy)


• 5. pád (oslovujeme): obou (ženy, knihy – v praxi se v 5. pádě moc nepoužívá)


• 6. pád (o kom, o čem): obou (ženách, knihách)


• 7. pád (s kým, čím): oběma (ženami, knihami)

Rod střední – „obě“

• 1. pád (kdo, co): obě (města, děti)


• 2. pád (bez koho, čeho): obou (měst, dětí)


• 3. pád (komu, čemu): oběma (městům, dětem)


• 4. pád (koho, co): obě (města, děti)


• 5. pád (oslovujeme): obou (města, děti – v praxi se v 5. pádě moc nepoužívá)


• 6. pád (o kom, o čem): obou (městech, dětech)


• 7. pád (s kým, čím): oběma (městy, dětmi)

Synonyma

Pro slovo „oba“ neexistují přímá jednoslovná synonyma, která by přesně vyjadřovala stejný význam „dvou entit jako celku“. Lze se však setkat s mírně odlišnými, často zdůrazňujícími výrazy nebo opisnými konstrukcemi:

• „oba dva“ (zdůrazňující, hovorové)


• „oba ti/ty/ta“ (odkazující na konkrétní dvojici)


• „jak jeden, tak druhý“ (opisné)

Příklady použití ve větách

• „Oba bratři se rozhodli studovat na stejné univerzitě.“ (rod mužský, 1. pád)


• „Mluvil jsem s oběma rodiči o budoucím plánu.“ (rod ženský, 7. pád – „rodiče“ je pomnožné, ale gramaticky se zde chová jako ženský rod z hlediska číslovky)


• „Obě dívky byly velmi nadané a pilné.“ (rod ženský, 1. pád)


• „Podíval se na obě auta, ale žádné se mu nelíbilo.“ (rod střední, 4. pád)


• „Zúčastnil se setkání s oběma zástupci firmy.“ (rod mužský životný, 7. pád)


• „Dostali jsme dárky pro obě děti.“ (rod střední, 4. pád)


• „Na obou stranách ulice rostly staré lípy.“ (rod ženský, 6. pád)

Význam slova a jeho použití ve slovních spojeních

Slovo „oba“ znamená „jak ten první, tak ten druhý“, tedy „dva dohromady“ nebo „dvojice“. Vždy se vztahuje k přesně dvěma entitám, které jsou v daném kontextu relevantní a jsou považovány za celek nebo pár.

Často se objevuje ve slovních spojeních:

• „na obou stranách“ – vyjadřuje přítomnost něčeho na levé i pravé straně, nebo u dvou protilehlých stran.


• „pro oba případy“ – znamená, že je něco připraveno pro dvě možné situace.


• „s oběma rukama“ – vyjadřuje použití obou rukou.


• „oba dohromady“ – zdůrazňuje spojení dvou entit.

Zajímavosti o slovu „oba“

• Je to jedna z mála číslovek, která se plně skloňuje podle rodu a pádu, podobně jako zájmena nebo přídavná jména, což ji odlišuje od většiny ostatních základních číslovek (např. „tři“, „čtyři“).


• Historicky pochází z praindoevropského kořene *hnbóh, což ukazuje na jeho starobylost a rozšíření v mnoha indoevropských jazycích.


• V některých dialektech nebo hovorové řeči se objevuje zdůrazňující spojení „oba dva“, které je sice z hlediska spisovnosti nadbytečné, ale v běžné komunikaci se toleruje.

Překlad slova „oba“ do jiných jazyků

• Slovenština: „obaja“ (mužský rod životný), „oba“ (mužský rod neživotný, stredný rod), „obe“ (ženský rod)


• Angličtina: „both“


• Němčina: „beide“


• Španělština: „ambos“ (mužský rod), „ambas“ (ženský rod)


• Francouzština: „les deux“, „tous les deux“ (mužský rod), „toutes les deux“ (ženský rod)


• Italština: „entrambi“ (mužský rod), „entrambe“ (ženský rod)


• Polština: „obaj“ (mužský rod životný), „oba“ (mužský rod neživotný, střední rod), „obie“ (ženský rod)


• Ruština: „“ (oba – mužský rod), „“ (obe – ženský a střední rod)


• Chorvatština: „oba“ (mužský rod), „obje“ (ženský a střední rod)

Koncovka souboru z08
Marginální
Co je Sankce?
Co je Kamenická špice?

V českém jazyce se slovo „oba“ řadí mezi zajímavé a specifické slovní druhy. Jeho použití je pevně spjato s vyjádřením duality, tedy přítomnosti dvou entit, které jsou v kontextu důležité.

Jaký slovní druh je slovo „oba“?

Slovo „oba“ je číslovka neurčitá, konkrétně číslovka druhu (či též číslovka zájmenná). Vyjadřuje počet dvou osob nebo věcí a zároveň odkazuje na obě tyto entity jako na celek. Je to jedna z mála číslovek, která se skloňuje podle rodu.

Rod a skloňování

Číslovka „oba“ se skloňuje a mění svůj tvar v závislosti na rodu podstatného jména, které určuje. Rozlišujeme tři základní tvary pro jednotlivé rody v 1. pádě:

• Pro rod mužský (životný i neživotný): „oba“ (např. „oba muži“, „oba stromy“)


• Pro rod ženský: „obě“ (např. „obě ženy“, „obě knihy“)


• Pro rod střední: „obě“ (např. „obě města“, „obě děti“)

Skloňování této číslovky je poměrně specifické a neřídí se zcela běžnými vzory podstatných jmen ani přídavných jmen. Zde je přehled skloňování pro všechny rody:

Skloňování číslovky „oba“ / „obě“

Rod mužský (životný i neživotný) – „oba“

• 1. pád (kdo, co): oba (muži, stromy)


• 2. pád (bez koho, čeho): obou (mužů, stromů)


• 3. pád (komu, čemu): oběma (mužům, stromům)


• 4. pád (koho, co): oba (muže, stromy)


• 5. pád (oslovujeme): obou (muži, stromy – v praxi se v 5. pádě moc nepoužívá)


• 6. pád (o kom, o čem): obou (mužích, stromech)


• 7. pád (s kým, čím): oběma (muži, stromy)

Rod ženský – „obě“

• 1. pád (kdo, co): obě (ženy, knihy)


• 2. pád (bez koho, čeho): obou (žen, knih)


• 3. pád (komu, čemu): oběma (ženám, knihám)


• 4. pád (koho, co): obě (ženy, knihy)


• 5. pád (oslovujeme): obou (ženy, knihy – v praxi se v 5. pádě moc nepoužívá)


• 6. pád (o kom, o čem): obou (ženách, knihách)


• 7. pád (s kým, čím): oběma (ženami, knihami)

Rod střední – „obě“

• 1. pád (kdo, co): obě (města, děti)


• 2. pád (bez koho, čeho): obou (měst, dětí)


• 3. pád (komu, čemu): oběma (městům, dětem)


• 4. pád (koho, co): obě (města, děti)


• 5. pád (oslovujeme): obou (města, děti – v praxi se v 5. pádě moc nepoužívá)


• 6. pád (o kom, o čem): obou (městech, dětech)


• 7. pád (s kým, čím): oběma (městy, dětmi)

Synonyma

Pro slovo „oba“ neexistují přímá jednoslovná synonyma, která by přesně vyjadřovala stejný význam „dvou entit jako celku“. Lze se však setkat s mírně odlišnými, často zdůrazňujícími výrazy nebo opisnými konstrukcemi:

• „oba dva“ (zdůrazňující, hovorové)


• „oba ti/ty/ta“ (odkazující na konkrétní dvojici)


• „jak jeden, tak druhý“ (opisné)

Příklady použití ve větách

• „Oba bratři se rozhodli studovat na stejné univerzitě.“ (rod mužský, 1. pád)


• „Mluvil jsem s oběma rodiči o budoucím plánu.“ (rod ženský, 7. pád – „rodiče“ je pomnožné, ale gramaticky se zde chová jako ženský rod z hlediska číslovky)


• „Obě dívky byly velmi nadané a pilné.“ (rod ženský, 1. pád)


• „Podíval se na obě auta, ale žádné se mu nelíbilo.“ (rod střední, 4. pád)


• „Zúčastnil se setkání s oběma zástupci firmy.“ (rod mužský životný, 7. pád)


• „Dostali jsme dárky pro obě děti.“ (rod střední, 4. pád)


• „Na obou stranách ulice rostly staré lípy.“ (rod ženský, 6. pád)

Význam slova a jeho použití ve slovních spojeních

Slovo „oba“ znamená „jak ten první, tak ten druhý“, tedy „dva dohromady“ nebo „dvojice“. Vždy se vztahuje k přesně dvěma entitám, které jsou v daném kontextu relevantní a jsou považovány za celek nebo pár.

Často se objevuje ve slovních spojeních:

• „na obou stranách“ – vyjadřuje přítomnost něčeho na levé i pravé straně, nebo u dvou protilehlých stran.


• „pro oba případy“ – znamená, že je něco připraveno pro dvě možné situace.


• „s oběma rukama“ – vyjadřuje použití obou rukou.


• „oba dohromady“ – zdůrazňuje spojení dvou entit.

Zajímavosti o slovu „oba“

• Je to jedna z mála číslovek, která se plně skloňuje podle rodu a pádu, podobně jako zájmena nebo přídavná jména, což ji odlišuje od většiny ostatních základních číslovek (např. „tři“, „čtyři“).


• Historicky pochází z praindoevropského kořene *hnbóh, což ukazuje na jeho starobylost a rozšíření v mnoha indoevropských jazycích.


• V některých dialektech nebo hovorové řeči se objevuje zdůrazňující spojení „oba dva“, které je sice z hlediska spisovnosti nadbytečné, ale v běžné komunikaci se toleruje.

Překlad slova „oba“ do jiných jazyků

• Slovenština: „obaja“ (mužský rod životný), „oba“ (mužský rod neživotný, stredný rod), „obe“ (ženský rod)


• Angličtina: „both“


• Němčina: „beide“


• Španělština: „ambos“ (mužský rod), „ambas“ (ženský rod)


• Francouzština: „les deux“, „tous les deux“ (mužský rod), „toutes les deux“ (ženský rod)


• Italština: „entrambi“ (mužský rod), „entrambe“ (ženský rod)


• Polština: „obaj“ (mužský rod životný), „oba“ (mužský rod neživotný, střední rod), „obie“ (ženský rod)


• Ruština: „“ (oba – mužský rod), „“ (obe – ženský a střední rod)


• Chorvatština: „oba“ (mužský rod), „obje“ (ženský a střední rod)

Omalovánka k vytištění Americký fotbal
Takový
Spam
Taky
Co je Síto?
Takže
Daňový doklad
Tam
Co je Břit?
Tedy