Co že je za slovní druh slovo Moc?

Slovo „moc“ je v českém jazyce fascinujícím příkladem polysemie a gramatické variability. Nejedná se totiž o jeden konkrétní slovní druh, ale může plnit hned několik funkcí v závislosti na kontextu. Nejčastěji se s ním setkáváme jako s podstatným jménem nebo příslovcem, ale může fungovat i jako částice.

„Moc“ jako podstatné jméno

Když slovo „moc“ označuje sílu, schopnost, autoritu nebo vládu, jedná se o podstatné jméno.

Gramatické vlastnosti

Jedná se o podstatné jméno, konkrétně abstraktní podstatné jméno. Má rod ženský a skloňuje se podle vzoru „kost“.

Skloňování (vzor „kost“)

• 1. pád (kdo, co): moc


• 2. pád (koho, čeho): moci


• 3. pád (komu, čemu): moci


• 4. pád (koho, co): moc


• 5. pád (oslovujeme, voláme): moci


• 6. pád (o kom, o čem): moci


• 7. pád (kým, čím): mocí

V množném čísle se užívá méně často, ale tvary by byly: moci, mocí, mocem, moci, moci, mocích, mocemi.

Synonyma

K podstatnému jménu „moc“ existuje řada synonym, například: síla, vláda, autorita, pravomoc, oprávnění, potentnost, nadvláda, dominance, schopnost.

Příklady použití ve větách

• „Kdo má moc, má i zodpovědnost.“


• „Zneužití moci vede k útlaku.“


• „Prezident má velkou moc v rozhodování.“


• „Dělal to z moci úřední.“


• „Církev kdysi disponovala obrovskou mocí.“


• „Touha po moci může být zničující.“

Význam a slovní spojení

Jako podstatné jméno „moc“ vyjadřuje schopnost ovlivňovat, řídit nebo vykonávat kontrolu. Často se objevuje ve spojení jako:

• „mít moc nad někým/něčím“ (schopnost ovládat)


• „uchopit moc“ (získat kontrolu, vládu)


• „z moci úřední“ (na základě úředního oprávnění)


• „rozdělení moci“ (politický princip)


• „převzít moc“ (začít vládnout)


• „mocenský boj“ (boj o vliv a kontrolu)

„Moc“ jako příslovce

Když slovo „moc“ vyjadřuje míru nebo intenzitu (velmi, příliš, hodně), jedná se o příslovce.

Gramatické vlastnosti

Jedná se o příslovce. Příslovce jsou neohebné slovní druhy, což znamená, že se neskloňují ani nečasují. Neřadí se k žádnému rodu ani vzoru.

Synonyma

K příslovci „moc“ patří synonyma jako: hodně, mnoho, příliš, velmi, značně, dosti, tuze (zast.).

Příklady použití ve větách

• „Je mi to moc líto.“


• „Na to je moc brzy.“


• „Dneska jsem se moc nenajedl.“


• „Ta kniha se mi moc líbila.“


• „Nemám moc času.“


• „To auto jede moc rychle.“


• „Neměl bys moc spěchat.“

Význam a slovní spojení

Jako příslovce „moc“ zesiluje význam slova, ke kterému se váže (nejčastěji slovesa, přídavného jména nebo jiného příslovce). Může vyjadřovat buď velkou míru („moc dobře“) nebo nadměrnou míru („moc drahé“). Často se objevuje ve spojení jako:

• „moc dobře“ (velmi dobře)


• „moc rád“ (velmi rád)


• „moc často“ (příliš často)


• „moc se mi nechce“ (nemám moc chuť)


• „moc velký“ (příliš velký)

„Moc“ jako částice

V některých případech, zejména v hovorové řeči, může „moc“ fungovat i jako částice, která má za úkol pouze zdůraznit nebo zesílit výpověď, aniž by primárně vyjadřovala míru. Hranice mezi příslovcem a částicí je zde často neostrá, a „moc“ jako částice se vyvinula právě z příslovce.

Gramatické vlastnosti

Jako částice je „moc“ rovněž neohebná.

Příklady použití ve větách

• „To je moc!“ (ve smyslu „to je příliš, to už stačí“)


• „Ty jsi moc!“ (ve smyslu „ty jsi skvělý/šikovný/vtipný atd.“ – hovorové)


• „To je moc fajn.“ (zdůraznění kvality)

Zajímavosti o slově „moc“

Slovo „moc“ pochází z praslovanského *moť, které souvisí se slovesem *moťi (moci, být schopen). Je to jeden z mnoha příkladů, kdy se v češtině jedno slovo používá v několika různých gramatických kategoriích, což může být pro cizince učící se česky poměrně matoucí. Jeho frekvence použití v hovorové češtině jako příslovce či částice je velmi vysoká, často nahrazuje spisovnější „velmi“ nebo „hodně“.

Překlady slova „moc“ do jiných jazyků

Překlady se liší podle toho, zda se jedná o podstatné jméno nebo příslovce:

• Slovenština:
  
  
  
  • (podstatné jméno) moc
  
  
  • (příslovce) veľa, veľmi, príliš
  
  
  
  


• Angličtina:
  
  
  
  • (podstatné jméno) power, might, authority
  
  
  • (příslovce) very, too much, a lot
  
  
  
  


• Němčina:
  
  
  
  • (podstatné jméno) die Macht
  
  
  • (příslovce) sehr, zu, viel
  
  
  
  


• Španělština:
  
  
  
  • (podstatné jméno) el poder
  
  
  • (příslovce) muy, demasiado, mucho
  
  
  
  


• Francouzština:
  
  
  
  • (podstatné jméno) le pouvoir
  
  
  • (příslovce) trs, trop, beaucoup
  
  
  
  


• Italština:
  
  
  
  • (podstatné jméno) il potere
  
  
  • (příslovce) molto, troppo
  
  
  
  


• Polština:
  
  
  
  • (podstatné jméno) moc
  
  
  • (příslovce) bardzo, za, dużo
  
  
  
  


• Ruština:
  
  
  
  • (podstatné jméno) (vlast), (mošč)
  
  
  • (příslovce) (očen), (sliškom), (mnogo)
  
  
  
  

Co je Prvotní hřích?
Pícnina
Omalovánka k tisku Šach mat
Omalovánka k vytištění Batole
Co je Desetiboj?

Slovo „moc“ je v českém jazyce fascinujícím příkladem polysemie a gramatické variability. Nejedná se totiž o jeden konkrétní slovní druh, ale může plnit hned několik funkcí v závislosti na kontextu. Nejčastěji se s ním setkáváme jako s podstatným jménem nebo příslovcem, ale může fungovat i jako částice.

„Moc“ jako podstatné jméno

Když slovo „moc“ označuje sílu, schopnost, autoritu nebo vládu, jedná se o podstatné jméno.

Gramatické vlastnosti

Jedná se o podstatné jméno, konkrétně abstraktní podstatné jméno. Má rod ženský a skloňuje se podle vzoru „kost“.

Skloňování (vzor „kost“)

• 1. pád (kdo, co): moc


• 2. pád (koho, čeho): moci


• 3. pád (komu, čemu): moci


• 4. pád (koho, co): moc


• 5. pád (oslovujeme, voláme): moci


• 6. pád (o kom, o čem): moci


• 7. pád (kým, čím): mocí

V množném čísle se užívá méně často, ale tvary by byly: moci, mocí, mocem, moci, moci, mocích, mocemi.

Synonyma

K podstatnému jménu „moc“ existuje řada synonym, například: síla, vláda, autorita, pravomoc, oprávnění, potentnost, nadvláda, dominance, schopnost.

Příklady použití ve větách

• „Kdo má moc, má i zodpovědnost.“


• „Zneužití moci vede k útlaku.“


• „Prezident má velkou moc v rozhodování.“


• „Dělal to z moci úřední.“


• „Církev kdysi disponovala obrovskou mocí.“


• „Touha po moci může být zničující.“

Význam a slovní spojení

Jako podstatné jméno „moc“ vyjadřuje schopnost ovlivňovat, řídit nebo vykonávat kontrolu. Často se objevuje ve spojení jako:

• „mít moc nad někým/něčím“ (schopnost ovládat)


• „uchopit moc“ (získat kontrolu, vládu)


• „z moci úřední“ (na základě úředního oprávnění)


• „rozdělení moci“ (politický princip)


• „převzít moc“ (začít vládnout)


• „mocenský boj“ (boj o vliv a kontrolu)

„Moc“ jako příslovce

Když slovo „moc“ vyjadřuje míru nebo intenzitu (velmi, příliš, hodně), jedná se o příslovce.

Gramatické vlastnosti

Jedná se o příslovce. Příslovce jsou neohebné slovní druhy, což znamená, že se neskloňují ani nečasují. Neřadí se k žádnému rodu ani vzoru.

Synonyma

K příslovci „moc“ patří synonyma jako: hodně, mnoho, příliš, velmi, značně, dosti, tuze (zast.).

Příklady použití ve větách

• „Je mi to moc líto.“


• „Na to je moc brzy.“


• „Dneska jsem se moc nenajedl.“


• „Ta kniha se mi moc líbila.“


• „Nemám moc času.“


• „To auto jede moc rychle.“


• „Neměl bys moc spěchat.“

Význam a slovní spojení

Jako příslovce „moc“ zesiluje význam slova, ke kterému se váže (nejčastěji slovesa, přídavného jména nebo jiného příslovce). Může vyjadřovat buď velkou míru („moc dobře“) nebo nadměrnou míru („moc drahé“). Často se objevuje ve spojení jako:

• „moc dobře“ (velmi dobře)


• „moc rád“ (velmi rád)


• „moc často“ (příliš často)


• „moc se mi nechce“ (nemám moc chuť)


• „moc velký“ (příliš velký)

„Moc“ jako částice

V některých případech, zejména v hovorové řeči, může „moc“ fungovat i jako částice, která má za úkol pouze zdůraznit nebo zesílit výpověď, aniž by primárně vyjadřovala míru. Hranice mezi příslovcem a částicí je zde často neostrá, a „moc“ jako částice se vyvinula právě z příslovce.

Gramatické vlastnosti

Jako částice je „moc“ rovněž neohebná.

Příklady použití ve větách

• „To je moc!“ (ve smyslu „to je příliš, to už stačí“)


• „Ty jsi moc!“ (ve smyslu „ty jsi skvělý/šikovný/vtipný atd.“ – hovorové)


• „To je moc fajn.“ (zdůraznění kvality)

Zajímavosti o slově „moc“

Slovo „moc“ pochází z praslovanského *moť, které souvisí se slovesem *moťi (moci, být schopen). Je to jeden z mnoha příkladů, kdy se v češtině jedno slovo používá v několika různých gramatických kategoriích, což může být pro cizince učící se česky poměrně matoucí. Jeho frekvence použití v hovorové češtině jako příslovce či částice je velmi vysoká, často nahrazuje spisovnější „velmi“ nebo „hodně“.

Překlady slova „moc“ do jiných jazyků

Překlady se liší podle toho, zda se jedná o podstatné jméno nebo příslovce:

• Slovenština:
  
  
  
  • (podstatné jméno) moc
  
  
  • (příslovce) veľa, veľmi, príliš
  
  
  
  


• Angličtina:
  
  
  
  • (podstatné jméno) power, might, authority
  
  
  • (příslovce) very, too much, a lot
  
  
  
  


• Němčina:
  
  
  
  • (podstatné jméno) die Macht
  
  
  • (příslovce) sehr, zu, viel
  
  
  
  


• Španělština:
  
  
  
  • (podstatné jméno) el poder
  
  
  • (příslovce) muy, demasiado, mucho
  
  
  
  


• Francouzština:
  
  
  
  • (podstatné jméno) le pouvoir
  
  
  • (příslovce) trs, trop, beaucoup
  
  
  
  


• Italština:
  
  
  
  • (podstatné jméno) il potere
  
  
  • (příslovce) molto, troppo
  
  
  
  


• Polština:
  
  
  
  • (podstatné jméno) moc
  
  
  • (příslovce) bardzo, za, dużo
  
  
  
  


• Ruština:
  
  
  
  • (podstatné jméno) (vlast), (mošč)
  
  
  • (příslovce) (očen), (sliškom), (mnogo)
  
  
  
  

Co je Behavioralismus?
Takový
Omalovánka k tisku Šachový zápas
Taky
Omalovánka k tisku Bludiště
Takže
C.
Tam
BOT
Tedy