Co že je za slovní druh slovo Lítost?

V českém jazyce se setkáváme s nespočtem slov, která obohacují naši komunikaci a vyjadřují širokou škálu myšlenek a emocí. Jedním z takových slov je i „lítost“, které nese hluboký emocionální náboj a je klíčové pro vyjádření soucitu, žalu či pokání.

Slovní druh slova „lítost“

Slovo „lítost“ je v českém jazyce podstatné jméno, konkrétně abstraktní substantivum. Patří tedy mezi ohebné slovní druhy, které se skloňují.

Mluvnické kategorie

„Lítost“ je podstatné jméno ženského rodu. Skloňuje se podle vzoru „kost“, což je jeden z nejčastějších vzorů pro podstatná jména ženského rodu zakončená na souhlásku.

Skloňování slova „lítost“

Jako podstatné jméno se „lítost“ skloňuje v sedmi pádech, a to v jednotném i množném čísle. Ačkoliv množné číslo není tak časté, je gramaticky správné.

Jednotné číslo:

• 1. pád (kdo, co): lítost (např. „Lítost je silná emoce.“)


• 2. pád (bez koho, čeho): lítosti (např. „Projev bez lítosti.“)


• 3. pád (ke komu, čemu): lítosti (např. „Dej průchod své lítosti.“)


• 4. pád (vidím koho, co): lítost (např. „Cítím lítost.“)


• 5. pád (oslovujeme, voláme): lítosti (např. „Ach, lítosti, jak jsi těžká!“)


• 6. pád (o kom, čem): (o) lítosti (např. „Mluvili jsme o lítosti.“)


• 7. pád (s kým, čím): (s) lítostí (např. „Přijali to s lítostí.“)

Množné číslo:

• 1. pád (kdo, co): lítosti (např. „Všechny ty lítosti ho trápily.“)


• 2. pád (bez koho, čeho): lítostí (např. „Zbavit se všech lítostí.“)


• 3. pád (ke komu, čemu): lítostem (např. „Čelil svým lítostem.“)


• 4. pád (vidím koho, co): lítosti (např. „Poznal jsem jeho lítosti.“)


• 5. pád (oslovujeme, voláme): lítosti (např. „Ó, lítosti, proč jste tak časté!“)


• 6. pád (o kom, čem): (o) lítostech (např. „Přemýšlel o svých lítostech.“)


• 7. pád (s kým, čím): (s) lítostmi (např. „Vyrovnal se s lítostmi.“)

Význam slova „lítost“ a jeho použití

Slovo „lítost“ označuje silný pocit, který může mít několik odstínů:

• Soucit, slitování: Pocit smutku nebo úzkosti nad neštěstím, utrpením nebo nezdarem někoho jiného.


• Zármutek, žal: Smutek nebo truchlení nad něčím, co se stalo nebo co se ztratilo.


• Pokání, výčitky svědomí: Pocit hořkosti nebo zklamání nad vlastním činem, rozhodnutím nebo selháním.

Synonyma slova „lítost“

K vyjádření podobných pocitů můžeme použít i tato slova:

soucit, žal, smutek, truchlení, lítostivost, politování, kajícnost, výčitky svědomí, pokání, skroušenost, milosrdenství (v některých kontextech).

Příklady použití ve větách

Zde je několik vět, které ilustrují různé způsoby použití slova „lítost“:

• „Cítil k němu hlubokou lítost, když viděl jeho utrpení.“ (Soucit)


• „Projevil lítost nad svým neuváženým činem a omluvil se.“ (Pokání, výčitky)


• „S lítostí musím oznámit, že se akce ruší.“ (Zármutek, politování)


• „Jeho oči prozrazovaly nepředstíranou lítost.“ (Soucit nebo pokání)


• „Nechoval žádnou lítost vůči svým obětem.“ (Absence soucitu/pokání)


• „Vzbudil v nás velkou lítost svým smutným příběhem.“ (Soucit)


• „Někdy je lítost nad promeškanými příležitostmi horší než samotné selhání.“ (Pokání, žal)

Slovní spojení a fráze

„Lítost“ se často objevuje v ustálených spojeních:

• „cítit lítost“ – prožívat soucit nebo pokání


• „projevit lítost“ – dát najevo soucit nebo pokání


• „s lítostí“ – s pocitem smutku, politování (často v úředních sděleních)


• „je mi líto“ – ustálené spojení (s přídavným jménem „líto“), vyjadřující omluvu nebo soucit (např. „Je mi líto, že to nevyšlo.“)


• „lítost nad něčím/někým“ – soucit s někým nebo pokání nad něčím

Zajímavosti o slovu „lítost“

Etymologie slova „lítost“ sahá až do praslovanštiny, kde *ľutost souvisí s adjektivem *ľut, které původně znamenalo „prudký“, „divoký“, „krutý“, ale také „intenzivní“. V češtině se význam vyvinul směrem k intenzivnímu pocitu, který se manifestuje jako soucit, žal nebo pokání. Je zajímavé, jak se původní význam „krutosti“ nebo „prudkosti“ proměnil v projev jemnější, byť silné, emoce. Slovo je příbuzné se slovesem „litovat“ (např. „lituji svého rozhodnutí“) a příslovcem „líto“ (např. „je mi líto“).

Překlad slova „lítost“ do jiných jazyků

Zde je překlad slova „lítost“ do několika světových jazyků, přičemž je třeba si uvědomit, že jeden anglický ekvivalent nemusí vždy plně pokrývat všechny odstíny významu jako v češtině:

• Slovenština: ľútosť


• Angličtina: pity, regret, sorrow, compassion


• Němčina: Mitleid, Bedauern


• Španělština: lástima, arrepentimiento, compasión


• Francouzština: pitié, regret, compassion


• Italština: piet, rimorso, compassione


• Polština: litość, żal, skrucha


• Ruština: (sožaleniye), (žalost)


• Maďarština: saajnálat, megbánás

Omalovánka k tisku 2. královská 8:1-6 2
Procesor
Rivotril
Integrál

V českém jazyce se setkáváme s nespočtem slov, která obohacují naši komunikaci a vyjadřují širokou škálu myšlenek a emocí. Jedním z takových slov je i „lítost“, které nese hluboký emocionální náboj a je klíčové pro vyjádření soucitu, žalu či pokání.

Slovní druh slova „lítost“

Slovo „lítost“ je v českém jazyce podstatné jméno, konkrétně abstraktní substantivum. Patří tedy mezi ohebné slovní druhy, které se skloňují.

Mluvnické kategorie

„Lítost“ je podstatné jméno ženského rodu. Skloňuje se podle vzoru „kost“, což je jeden z nejčastějších vzorů pro podstatná jména ženského rodu zakončená na souhlásku.

Skloňování slova „lítost“

Jako podstatné jméno se „lítost“ skloňuje v sedmi pádech, a to v jednotném i množném čísle. Ačkoliv množné číslo není tak časté, je gramaticky správné.

Jednotné číslo:

• 1. pád (kdo, co): lítost (např. „Lítost je silná emoce.“)


• 2. pád (bez koho, čeho): lítosti (např. „Projev bez lítosti.“)


• 3. pád (ke komu, čemu): lítosti (např. „Dej průchod své lítosti.“)


• 4. pád (vidím koho, co): lítost (např. „Cítím lítost.“)


• 5. pád (oslovujeme, voláme): lítosti (např. „Ach, lítosti, jak jsi těžká!“)


• 6. pád (o kom, čem): (o) lítosti (např. „Mluvili jsme o lítosti.“)


• 7. pád (s kým, čím): (s) lítostí (např. „Přijali to s lítostí.“)

Množné číslo:

• 1. pád (kdo, co): lítosti (např. „Všechny ty lítosti ho trápily.“)


• 2. pád (bez koho, čeho): lítostí (např. „Zbavit se všech lítostí.“)


• 3. pád (ke komu, čemu): lítostem (např. „Čelil svým lítostem.“)


• 4. pád (vidím koho, co): lítosti (např. „Poznal jsem jeho lítosti.“)


• 5. pád (oslovujeme, voláme): lítosti (např. „Ó, lítosti, proč jste tak časté!“)


• 6. pád (o kom, čem): (o) lítostech (např. „Přemýšlel o svých lítostech.“)


• 7. pád (s kým, čím): (s) lítostmi (např. „Vyrovnal se s lítostmi.“)

Význam slova „lítost“ a jeho použití

Slovo „lítost“ označuje silný pocit, který může mít několik odstínů:

• Soucit, slitování: Pocit smutku nebo úzkosti nad neštěstím, utrpením nebo nezdarem někoho jiného.


• Zármutek, žal: Smutek nebo truchlení nad něčím, co se stalo nebo co se ztratilo.


• Pokání, výčitky svědomí: Pocit hořkosti nebo zklamání nad vlastním činem, rozhodnutím nebo selháním.

Synonyma slova „lítost“

K vyjádření podobných pocitů můžeme použít i tato slova:

soucit, žal, smutek, truchlení, lítostivost, politování, kajícnost, výčitky svědomí, pokání, skroušenost, milosrdenství (v některých kontextech).

Příklady použití ve větách

Zde je několik vět, které ilustrují různé způsoby použití slova „lítost“:

• „Cítil k němu hlubokou lítost, když viděl jeho utrpení.“ (Soucit)


• „Projevil lítost nad svým neuváženým činem a omluvil se.“ (Pokání, výčitky)


• „S lítostí musím oznámit, že se akce ruší.“ (Zármutek, politování)


• „Jeho oči prozrazovaly nepředstíranou lítost.“ (Soucit nebo pokání)


• „Nechoval žádnou lítost vůči svým obětem.“ (Absence soucitu/pokání)


• „Vzbudil v nás velkou lítost svým smutným příběhem.“ (Soucit)


• „Někdy je lítost nad promeškanými příležitostmi horší než samotné selhání.“ (Pokání, žal)

Slovní spojení a fráze

„Lítost“ se často objevuje v ustálených spojeních:

• „cítit lítost“ – prožívat soucit nebo pokání


• „projevit lítost“ – dát najevo soucit nebo pokání


• „s lítostí“ – s pocitem smutku, politování (často v úředních sděleních)


• „je mi líto“ – ustálené spojení (s přídavným jménem „líto“), vyjadřující omluvu nebo soucit (např. „Je mi líto, že to nevyšlo.“)


• „lítost nad něčím/někým“ – soucit s někým nebo pokání nad něčím

Zajímavosti o slovu „lítost“

Etymologie slova „lítost“ sahá až do praslovanštiny, kde *ľutost souvisí s adjektivem *ľut, které původně znamenalo „prudký“, „divoký“, „krutý“, ale také „intenzivní“. V češtině se význam vyvinul směrem k intenzivnímu pocitu, který se manifestuje jako soucit, žal nebo pokání. Je zajímavé, jak se původní význam „krutosti“ nebo „prudkosti“ proměnil v projev jemnější, byť silné, emoce. Slovo je příbuzné se slovesem „litovat“ (např. „lituji svého rozhodnutí“) a příslovcem „líto“ (např. „je mi líto“).

Překlad slova „lítost“ do jiných jazyků

Zde je překlad slova „lítost“ do několika světových jazyků, přičemž je třeba si uvědomit, že jeden anglický ekvivalent nemusí vždy plně pokrývat všechny odstíny významu jako v češtině:

• Slovenština: ľútosť


• Angličtina: pity, regret, sorrow, compassion


• Němčina: Mitleid, Bedauern


• Španělština: lástima, arrepentimiento, compasión


• Francouzština: pitié, regret, compassion


• Italština: piet, rimorso, compassione


• Polština: litość, żal, skrucha


• Ruština: (sožaleniye), (žalost)


• Maďarština: saajnálat, megbánás

div.
Takový
Satén
Taky
Životopis Zuzana Belohorcová?
Takže
Kdo je Plochodrážník?
Tam
Mikrocefalie
Tedy