Co že je za slovní druh slovo Jenž?

V českém jazyce existuje mnoho slov, jejichž původ a použití mohou být pro mluvčí zajímavé a poučné. Jedním z takových slov je i „jenž“, které se řadí mezi specifické slovní druhy a má bohatou historii i gramatické zvláštnosti.

Slovní druh slova „jenž“

Slovo „jenž“ je zájmeno. Konkrétně se jedná o vztahové (relativní) zájmeno. Vztahová zájmena slouží k připojení vedlejších vět vztahových (atributivních) k větě hlavní, přičemž odkazují na podstatné jméno nebo zájmeno v hlavní větě (tzv. antecedent).

Gramatické kategorie a skloňování

Zájmeno „jenž“ nemá pevný rod ani vzor v tom smyslu jako podstatná jména. Jeho rod, číslo a pád se řídí antecedentem, ke kterému se vztahuje, a syntaktickou funkcí ve vedlejší větě. Je plně sklonné a jeho tvary se mění podle rodu (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední), čísla (jednotné, množné) a pádu (všechny pády kromě 5. vokativu, který zájmena nemají).

Přehled skloňování zájmena „jenž“

Zájmeno „jenž“ se skloňuje poměrně složitě, neboť má různé tvary pro jednotlivé rody a čísla. Následující přehled ukazuje nejčastější tvary:

• 
  Jednotné číslo:
  
  
  
  • Mužský rod životný:
    
    
    
    • 1. pád: jenž (např. „muž, jenž přišel“)
    
    
    • 2. pád: jehož (např. „muž, jehož jsem potkal“)
    
    
    • 3. pád: jemuž (např. „muž, jemuž jsem pomohl“)
    
    
    • 4. pád: jehož (např. „muž, jehož vidím“)
    
    
    • 6. pád: (o) němž (např. „muž, o němž mluvíme“)
    
    
    • 7. pád: jímž (např. „muž, jímž to bylo řečeno“)
    
    
    
    
  
  
  • Mužský rod neživotný:
    
    
    
    • 1. pád: jenž (např. „stůl, jenž stojí v rohu“)
    
    
    • 2. pád: jehož (např. „stůl, jehož deska je dřevěná“)
    
    
    • 3. pád: jemuž (např. „stůl, jemuž chybí noha“)
    
    
    • 4. pád: jejž (např. „stůl, jejž jsem koupil“)
    
    
    • 6. pád: (o) němž (např. „stůl, o němž jsme se bavili“)
    
    
    • 7. pád: jímž (např. „stůl, jímž jsem byl obdarován“)
    
    
    
    
  
  
  • Ženský rod:
    
    
    
    • 1. pád: jež (např. „žena, jež se usmála“)
    
    
    • 2. pád: jíž (např. „žena, jíž jsem se zeptal“)
    
    
    • 3. pád: jíž (např. „žena, jíž jsem dal květiny“)
    
    
    • 4. pád: již (např. „žena, již miluji“)
    
    
    • 6. pád: (o) níž (např. „žena, o níž píšu“)
    
    
    • 7. pád: jíž (např. „žena, jíž jsem byl doprovázen“)
    
    
    
    
  
  
  • Střední rod:
    
    
    
    • 1. pád: jež (např. „dítě, jež spí“)
    
    
    • 2. pád: jehož (např. „dítě, jehož pláč slyším“)
    
    
    • 3. pád: jemuž (např. „dítě, jemuž jsem četl pohádku“)
    
    
    • 4. pád: jež (např. „dítě, jež vidím“)
    
    
    • 6. pád: (o) němž (např. „dítě, o němž se starám“)
    
    
    • 7. pád: jímž (např. „dítě, jímž jsem obklopen“)
    
    
    
    
  
  
  
  


• 
  Množné číslo (pro všechny rody):
  
  
  
  • 1. pád: již (pro m.ž.), jež (pro m.n., ž., stř.) (např. „muži, již přišli“; „ženy, jež zpívaly“)
  
  
  • 2. pád: jichž (např. „lidé, jichž se to týká“)
  
  
  • 3. pád: jimž (např. „děti, jimž jsem pomohl“)
  
  
  • 4. pád: jež (pro m.n., ž., stř.), již (pro m.ž.) (např. „knihy, jež čtu“; „muži, již jsem potkal“)
  
  
  • 6. pád: (o) nichž (např. „problémy, o nichž jsme hovořili“)
  
  
  • 7. pád: jimiž (např. „nástroje, jimiž pracuji“)
  
  
  
  

Synonyma

Nejčastějším a prakticky univerzálním synonymem pro „jenž“ je zájmeno „který“. V některých případech, zejména pokud se vztahuje k celé předchozí větě, lze použít i „což“.

• Příklad: „Kniha, jenž ležela na stole, byla stará.“ → „Kniha, která ležela na stole, byla stará.“


• Příklad: „Přišel pozdě, což nikoho nepřekvapilo.“ (Zde by „jenž“ nebylo vhodné.)

Příklady použití ve větách

• „Muž, jenž stál u okna, se na mě usmál.“ (Mužský rod životný, 1. pád)


• „Kniha, již jsem četl, byla velmi poutavá.“ (Ženský rod, 4. pád)


• „Dům, v němž bydlíme, je postaven z kamene.“ (Mužský rod neživotný, 6. pád)


• „Děti, jež si hrály na hřišti, byly plné energie.“ (Množné číslo, 1. pád)


• „Pán, jehož jsem včera potkal, je známý vědec.“ (Mužský rod životný, 2. pád)


• „Úkol, jímž byl pověřen, se zdál být nesplnitelný.“ (Mužský rod neživotný, 7. pád)


• „Žena, jíž jsem pomohl, mi srdečně poděkovala.“ (Ženský rod, 3. pád)

Význam a použití slova „jenž“

Slovo „jenž“ slouží k upřesnění nebo doplnění informace o podstatném jménu nebo zájmenu, které mu předchází. V podstatě funguje jako spojka mezi hlavní a vedlejší větou, avšak s tím rozdílem, že samo o sobě nese gramatické kategorie (rod, číslo, pád) a odkazuje na konkrétní prvek v hlavní větě. Jeho význam je tedy odkazovací a vztahový.

V současné češtině se „jenž“ používá především v knižním, formálním, úředním a publicistickém stylu. V běžné mluvené řeči je téměř zcela vytlačeno zájmenem „který“, které je stylisticky neutrální a mnohem frekventovanější. Použití „jenž“ v hovorovém projevu by znělo nepřirozeně a archaicky.

Zajímavosti o slově „jenž“

• Archaismus a knižnost: „Jenž“ je považováno za archaické a knižní zájmeno. Jeho původ sahá až do staroslověnštiny. V moderní češtině se s ním setkáme hlavně ve starší literatuře, právních dokumentech, vědeckých textech nebo v projevech, které si zakládají na vyšším stylistickém tónu.


• Rozdíly v rodu a čísle: Zvláštností je, že v 1. a 4. pádu množného čísla má „jenž“ dva tvary: „již“ pro mužský rod životný a „jež“ pro ostatní rody (mužský neživotný, ženský, střední). To je pozůstatek starších jazykových pravidel.


• Ztráta frekvence: Postupem času bylo „jenž“ nahrazováno flexibilnějším a jednodušším zájmenem „který“, které má jednotnější skloňování a neklade tak vysoké stylistické nároky.

Překlad slova „jenž“ do jiných jazyků

Protože „jenž“ je vztahové zájmeno, jeho překlad se liší podle rodu, čísla a pádu, a také podle toho, zda odkazuje na osobu, věc nebo děj. Zde jsou obecné ekvivalenty:

• Slovenština: ktorý, ktorá, ktoré, ktorí (Slovenština má také podobné zájmeno „čo“, ale „ktorý“ je bližší ekvivalent.)


• Angličtina: who, whom (pro osoby), which (pro věci, zvířata, abstraktní pojmy), that (pro obojí, často bez rozlišení pádu)


• Němčina: der, die, das (v závislosti na rodu a pádu antecedentu), welcher, welche, welches (méně časté a formálnější)


• Španělština: que (nejčastější, neměnné), quien/quienes (pro osoby, po předložce), el cual/la cual/los cuales/las cuales (formálnější, po předložce)


• Francouzština: qui (pro podmět, osoby i věci), que (pro předmět, osoby i věci), dont (pro přivlastňovací vztah), lequel/laquelle/lesquels/lesquelles (po předložce, formální)


• Italština: che (nejčastější), il quale/la quale/i quali/le quali (formální, po předložce)


• Polština: który, która, które, którzy (stejně jako ve slovenštině)


• Ruština: , , ,

Zájmeno „jenž“ je tak fascinujícím dokladem bohatosti a historického vývoje českého jazyka, jehož znalost pomáhá lépe porozumět stylistickým nuancím a jazykovým tradicím.

Omalovánka k vytištění Stan
Životopis Lucie Matoušková?
Omalovánka k vytištění Hrášek
Cor.
Co je Bakterie?
Omalovánka k vytištění Sportovní letadlo

V českém jazyce existuje mnoho slov, jejichž původ a použití mohou být pro mluvčí zajímavé a poučné. Jedním z takových slov je i „jenž“, které se řadí mezi specifické slovní druhy a má bohatou historii i gramatické zvláštnosti.

Slovní druh slova „jenž“

Slovo „jenž“ je zájmeno. Konkrétně se jedná o vztahové (relativní) zájmeno. Vztahová zájmena slouží k připojení vedlejších vět vztahových (atributivních) k větě hlavní, přičemž odkazují na podstatné jméno nebo zájmeno v hlavní větě (tzv. antecedent).

Gramatické kategorie a skloňování

Zájmeno „jenž“ nemá pevný rod ani vzor v tom smyslu jako podstatná jména. Jeho rod, číslo a pád se řídí antecedentem, ke kterému se vztahuje, a syntaktickou funkcí ve vedlejší větě. Je plně sklonné a jeho tvary se mění podle rodu (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední), čísla (jednotné, množné) a pádu (všechny pády kromě 5. vokativu, který zájmena nemají).

Přehled skloňování zájmena „jenž“

Zájmeno „jenž“ se skloňuje poměrně složitě, neboť má různé tvary pro jednotlivé rody a čísla. Následující přehled ukazuje nejčastější tvary:

• 
  Jednotné číslo:
  
  
  
  • Mužský rod životný:
    
    
    
    • 1. pád: jenž (např. „muž, jenž přišel“)
    
    
    • 2. pád: jehož (např. „muž, jehož jsem potkal“)
    
    
    • 3. pád: jemuž (např. „muž, jemuž jsem pomohl“)
    
    
    • 4. pád: jehož (např. „muž, jehož vidím“)
    
    
    • 6. pád: (o) němž (např. „muž, o němž mluvíme“)
    
    
    • 7. pád: jímž (např. „muž, jímž to bylo řečeno“)
    
    
    
    
  
  
  • Mužský rod neživotný:
    
    
    
    • 1. pád: jenž (např. „stůl, jenž stojí v rohu“)
    
    
    • 2. pád: jehož (např. „stůl, jehož deska je dřevěná“)
    
    
    • 3. pád: jemuž (např. „stůl, jemuž chybí noha“)
    
    
    • 4. pád: jejž (např. „stůl, jejž jsem koupil“)
    
    
    • 6. pád: (o) němž (např. „stůl, o němž jsme se bavili“)
    
    
    • 7. pád: jímž (např. „stůl, jímž jsem byl obdarován“)
    
    
    
    
  
  
  • Ženský rod:
    
    
    
    • 1. pád: jež (např. „žena, jež se usmála“)
    
    
    • 2. pád: jíž (např. „žena, jíž jsem se zeptal“)
    
    
    • 3. pád: jíž (např. „žena, jíž jsem dal květiny“)
    
    
    • 4. pád: již (např. „žena, již miluji“)
    
    
    • 6. pád: (o) níž (např. „žena, o níž píšu“)
    
    
    • 7. pád: jíž (např. „žena, jíž jsem byl doprovázen“)
    
    
    
    
  
  
  • Střední rod:
    
    
    
    • 1. pád: jež (např. „dítě, jež spí“)
    
    
    • 2. pád: jehož (např. „dítě, jehož pláč slyším“)
    
    
    • 3. pád: jemuž (např. „dítě, jemuž jsem četl pohádku“)
    
    
    • 4. pád: jež (např. „dítě, jež vidím“)
    
    
    • 6. pád: (o) němž (např. „dítě, o němž se starám“)
    
    
    • 7. pád: jímž (např. „dítě, jímž jsem obklopen“)
    
    
    
    
  
  
  
  


• 
  Množné číslo (pro všechny rody):
  
  
  
  • 1. pád: již (pro m.ž.), jež (pro m.n., ž., stř.) (např. „muži, již přišli“; „ženy, jež zpívaly“)
  
  
  • 2. pád: jichž (např. „lidé, jichž se to týká“)
  
  
  • 3. pád: jimž (např. „děti, jimž jsem pomohl“)
  
  
  • 4. pád: jež (pro m.n., ž., stř.), již (pro m.ž.) (např. „knihy, jež čtu“; „muži, již jsem potkal“)
  
  
  • 6. pád: (o) nichž (např. „problémy, o nichž jsme hovořili“)
  
  
  • 7. pád: jimiž (např. „nástroje, jimiž pracuji“)
  
  
  
  

Synonyma

Nejčastějším a prakticky univerzálním synonymem pro „jenž“ je zájmeno „který“. V některých případech, zejména pokud se vztahuje k celé předchozí větě, lze použít i „což“.

• Příklad: „Kniha, jenž ležela na stole, byla stará.“ → „Kniha, která ležela na stole, byla stará.“


• Příklad: „Přišel pozdě, což nikoho nepřekvapilo.“ (Zde by „jenž“ nebylo vhodné.)

Příklady použití ve větách

• „Muž, jenž stál u okna, se na mě usmál.“ (Mužský rod životný, 1. pád)


• „Kniha, již jsem četl, byla velmi poutavá.“ (Ženský rod, 4. pád)


• „Dům, v němž bydlíme, je postaven z kamene.“ (Mužský rod neživotný, 6. pád)


• „Děti, jež si hrály na hřišti, byly plné energie.“ (Množné číslo, 1. pád)


• „Pán, jehož jsem včera potkal, je známý vědec.“ (Mužský rod životný, 2. pád)


• „Úkol, jímž byl pověřen, se zdál být nesplnitelný.“ (Mužský rod neživotný, 7. pád)


• „Žena, jíž jsem pomohl, mi srdečně poděkovala.“ (Ženský rod, 3. pád)

Význam a použití slova „jenž“

Slovo „jenž“ slouží k upřesnění nebo doplnění informace o podstatném jménu nebo zájmenu, které mu předchází. V podstatě funguje jako spojka mezi hlavní a vedlejší větou, avšak s tím rozdílem, že samo o sobě nese gramatické kategorie (rod, číslo, pád) a odkazuje na konkrétní prvek v hlavní větě. Jeho význam je tedy odkazovací a vztahový.

V současné češtině se „jenž“ používá především v knižním, formálním, úředním a publicistickém stylu. V běžné mluvené řeči je téměř zcela vytlačeno zájmenem „který“, které je stylisticky neutrální a mnohem frekventovanější. Použití „jenž“ v hovorovém projevu by znělo nepřirozeně a archaicky.

Zajímavosti o slově „jenž“

• Archaismus a knižnost: „Jenž“ je považováno za archaické a knižní zájmeno. Jeho původ sahá až do staroslověnštiny. V moderní češtině se s ním setkáme hlavně ve starší literatuře, právních dokumentech, vědeckých textech nebo v projevech, které si zakládají na vyšším stylistickém tónu.


• Rozdíly v rodu a čísle: Zvláštností je, že v 1. a 4. pádu množného čísla má „jenž“ dva tvary: „již“ pro mužský rod životný a „jež“ pro ostatní rody (mužský neživotný, ženský, střední). To je pozůstatek starších jazykových pravidel.


• Ztráta frekvence: Postupem času bylo „jenž“ nahrazováno flexibilnějším a jednodušším zájmenem „který“, které má jednotnější skloňování a neklade tak vysoké stylistické nároky.

Překlad slova „jenž“ do jiných jazyků

Protože „jenž“ je vztahové zájmeno, jeho překlad se liší podle rodu, čísla a pádu, a také podle toho, zda odkazuje na osobu, věc nebo děj. Zde jsou obecné ekvivalenty:

• Slovenština: ktorý, ktorá, ktoré, ktorí (Slovenština má také podobné zájmeno „čo“, ale „ktorý“ je bližší ekvivalent.)


• Angličtina: who, whom (pro osoby), which (pro věci, zvířata, abstraktní pojmy), that (pro obojí, často bez rozlišení pádu)


• Němčina: der, die, das (v závislosti na rodu a pádu antecedentu), welcher, welche, welches (méně časté a formálnější)


• Španělština: que (nejčastější, neměnné), quien/quienes (pro osoby, po předložce), el cual/la cual/los cuales/las cuales (formálnější, po předložce)


• Francouzština: qui (pro podmět, osoby i věci), que (pro předmět, osoby i věci), dont (pro přivlastňovací vztah), lequel/laquelle/lesquels/lesquelles (po předložce, formální)


• Italština: che (nejčastější), il quale/la quale/i quali/le quali (formální, po předložce)


• Polština: który, która, które, którzy (stejně jako ve slovenštině)


• Ruština: , , ,

Zájmeno „jenž“ je tak fascinujícím dokladem bohatosti a historického vývoje českého jazyka, jehož znalost pomáhá lépe porozumět stylistickým nuancím a jazykovým tradicím.

Omalovánka k vytištění Sobi
Takový
Co je Pastvina?
Taky
Investice
Takže
Samohláska
Tam
Jaký je význam vyjmenovaného slova Bydžov?
Tedy