Slovo „dokonce“ patří mezi často používané výrazy v českém jazyce, které slouží k zdůraznění, překvapení nebo uvedení něčeho neočekávaného. Pojďme se podívat na jeho podrobnou analýzu.
Slovo „dokonce“ je příslovce.
Příslovce jsou neohebné slovní druhy, které nejčastěji rozvíjejí slovesa, přídavná jména nebo jiná příslovce. Vyjadřují různé okolnosti děje nebo vlastnosti, jako je místo, čas, způsob, míra či příčina. V případě slova „dokonce“ se jedná o příslovce, které vyjadřuje míru nebo způsob, ale především slouží jako intenzifikátor, zdůrazňující neočekávanou nebo extrémní skutečnost.
Nemění svůj tvar a nelze ho skloňovat ani časovat. Neřadí se k žádnému rodu ani vzoru, protože tyto gramatické kategorie se týkají ohebných slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena a číslovky.
K výrazu „dokonce“ existuje několik synonym, která mohou v určitých kontextech nést podobný význam:
Jak již bylo zmíněno, slovo „dokonce“ je neohebný slovní druh. To znamená, že:
Jeho tvar je tedy vždy stejný: „dokonce“. Neexistují žádné jiné tvary či pády tohoto slova.
Zde je několik příkladů, které ilustrují různé způsoby použití slova „dokonce“:
Slovo „dokonce“ slouží především jako intenzifikátor. Jeho hlavním významem je zdůraznit určitou skutečnost, událost nebo vlastnost, která je:
Často se používá ve spojení s „i“ (dokonce i), což ještě více posiluje jeho zdůrazňující funkci. Například: „Dokonce i on souhlasil.“
Původ slova „dokonce“ je zajímavý. Ačkoliv se dnes používá jako intenzifikátor s významem „i, ba, až“, jeho etymologický základ souvisí se spojením „do konce“. Původně tedy mohlo znamenat „až do úplného konce“, což se postupně transformovalo do významu „až do té míry, že...“ nebo „dokonce i to nejméně očekávané/nejextrémnější“. Tato sémantická změna z časového/prostorového určení na zdůrazňující příslovce je fascinujícím příkladem vývoje jazyka.
Jeho funkce je podobná jako u anglického „even“, německého „sogar“ nebo francouzského „mme“ – vždy přidává prvek překvapení nebo zdůrazňuje, že něco platí i pro případ, u kterého bychom to nejméně čekali, nebo že něco dosáhlo neobvyklé míry.
Zde jsou překlady slova „dokonce“ do několika světových jazyků:
Omalovánka k vytištění Koníček mořský
BYR
Duté vlákno
Slovo „dokonce“ patří mezi často používané výrazy v českém jazyce, které slouží k zdůraznění, překvapení nebo uvedení něčeho neočekávaného. Pojďme se podívat na jeho podrobnou analýzu.
Slovo „dokonce“ je příslovce.
Příslovce jsou neohebné slovní druhy, které nejčastěji rozvíjejí slovesa, přídavná jména nebo jiná příslovce. Vyjadřují různé okolnosti děje nebo vlastnosti, jako je místo, čas, způsob, míra či příčina. V případě slova „dokonce“ se jedná o příslovce, které vyjadřuje míru nebo způsob, ale především slouží jako intenzifikátor, zdůrazňující neočekávanou nebo extrémní skutečnost.
Nemění svůj tvar a nelze ho skloňovat ani časovat. Neřadí se k žádnému rodu ani vzoru, protože tyto gramatické kategorie se týkají ohebných slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena a číslovky.
K výrazu „dokonce“ existuje několik synonym, která mohou v určitých kontextech nést podobný význam:
Jak již bylo zmíněno, slovo „dokonce“ je neohebný slovní druh. To znamená, že:
Jeho tvar je tedy vždy stejný: „dokonce“. Neexistují žádné jiné tvary či pády tohoto slova.
Zde je několik příkladů, které ilustrují různé způsoby použití slova „dokonce“:
Slovo „dokonce“ slouží především jako intenzifikátor. Jeho hlavním významem je zdůraznit určitou skutečnost, událost nebo vlastnost, která je:
Často se používá ve spojení s „i“ (dokonce i), což ještě více posiluje jeho zdůrazňující funkci. Například: „Dokonce i on souhlasil.“
Původ slova „dokonce“ je zajímavý. Ačkoliv se dnes používá jako intenzifikátor s významem „i, ba, až“, jeho etymologický základ souvisí se spojením „do konce“. Původně tedy mohlo znamenat „až do úplného konce“, což se postupně transformovalo do významu „až do té míry, že...“ nebo „dokonce i to nejméně očekávané/nejextrémnější“. Tato sémantická změna z časového/prostorového určení na zdůrazňující příslovce je fascinujícím příkladem vývoje jazyka.
Jeho funkce je podobná jako u anglického „even“, německého „sogar“ nebo francouzského „mme“ – vždy přidává prvek překvapení nebo zdůrazňuje, že něco platí i pro případ, u kterého bychom to nejméně čekali, nebo že něco dosáhlo neobvyklé míry.
Zde jsou překlady slova „dokonce“ do několika světových jazyků:
Co je Rydlo?
Takový
Omalovánka k tisku Podzim
Taky
Hornina
Takže
Elektronická peněženka
Tam
Úžeh
Tedy